Vista SP1 RTM

Začátkem prosince 2007 jsem si nainstaloval SP1 RC1 pro Vistu x86 a pozoroval jsem mnohá zlepšení - ať už šlo o wifi, podporu SSTP VPN, zrychlení odezvy GUI a mnoho dalších drobností. Vzhledem k tomu, že 15. února Microsoft na základě tlaku mnoha uživatelů uvolnil SP1 RTM ke stažení na Technetu, rozhodl jsem se nahrát do notebooku finální verzi. Zároveň jsem však došel k dalšímu zklamání s tímto operačním systémem. Ale postupně.

Před instalací RTM verze je třeba odstranit všechny starší Beta či RC předchůdce. Kupodivu to nebyl problém, za necelou hodinu po dvou rebootech byl SP1 RC1 z notebooku pryč. Poté jsem spustil instalaci SP1 RTM. Ta mne hodně překvapila, ačkoliv informace o jednotlivých částech instalace a uváděná procenta dokončení je nutné brát hodně s rezervou, celková doba instalace činila cca 1,5 hod (oproti třem hodinám u RC1) a vyžadovala dva restarty.

Na hodnocení je ještě brzy, na notebooku je SP1 nainstalován necelých 12 hodin, jedna věc mne však zklamala. U předchozích verzí OS jsem byl zvyklý si vždy vyrobit instalační CD/DVD s integrovaným service packem. U SP1 se však se slipstreaming procesem můžeme rozloučit. Tedy minimálně s oficiálně podporovaným. Na Internetu lze nalézt informace, že slipstreaming bude dostupný až ve Vista SP2. Paradoxně tím padá podivný argument, že Vista se nainstalují rychleji než XP (nad tímhle kroutím hlavou, zajímalo by mne, na jakém HW to měřili). Takže Vista Gold se sice nainstalují rychleji, ale pak se rovnou může spustit aplikace SP1, která trvá nejméně hodinu, spíš však víc.

Pokud by snad někdo nutně toužil po slipstreaming instalačním DVD, v tuto chvíli jediným známým způsobem je zpětná integrace. Podrobný postup je uveden na stránkách WinBeta.org ve článku Vista SP1 Reverse Integration Guide. Článek je mnohokrát upravovaný a je dobře, že autoři přistoupili k formě, kdy přeškrtávají dříve uvedené chybné skutečnosti, takže se člověk rychle zorientuje, co je pravda, co si mysleli, že je pravda a co se naposledy změnilo.

Celý proces je poměrně složitý a časově náročný, rozhodně není určen začátečníkům. K dnešnímu dni zahrnuje sedm kroků, řada z nich ovšem obsahuje další a další podkroky. Důležité je také skutečnost, že uváděné kroky jsou platné pro aktualizaci pouze jedné edice Vist (např. Ultimate). Pokud by tak někdo chtěl integrovat SP1 do instalačního DVD zahrnujícího všechny edice Vist (s výjimkou Enterprise), je to práce na minimálně dva dny :(

Jsem zvědavý, jestli Vista SP2 bude z administrátorského pohledu přívětivější.